Na konci osmdesátých let minulého století se na pultech obchodů začaly objevovat první kompaktní zářivky a na svou dobu to bylo něco mimořádného. Říkalo se jim „úsporky“, což nebyla náhoda, neboť skutečně dokázaly nabídnout vyšší výkon při nižší spotřebě energie, a navíc byly konstruovány tak, aby je bylo možno zašroubovat do objímek stávajících žárovek s wolframovým vláknem. Lidé si již tehdy začali uvědomovat, že mohou docílit i výrazných úspor, kupříkladu v šestiramenném lustru v obývacím pokoji, kam se docela běžně dalo našroubovat šest stowattových žárovek, najednou stačilo stejné množství úsporek o celkovém příkonu 108 W.
Problémy způsobovala magnetická indukce
Nadšení však brzy opadlo vzhledem k problematické konstrukci předřadníku. Ten pracoval, podobně jako tehdy u lineárních zářivek, na principu magnetické indukce, což se ve finále projevovalo stálým blikáním 50 kmitů za sekundu a pomalým rozsvěcením na maximální výkon.
Dnes se ovšem v moderních kompaktních zářivkách 36 W s indukčním předřadníkem prakticky nesetkáte, byl nahrazen řídící elektronikou, čímž se zkrátil náběh plného výkonu, odstranil okem zaznamenatelný blikající jev a zároveň se prodloužila doba životnosti až téměř o polovinu. Současné typy těchto zdrojů spolehlivě pracují po dobu osmi až deseti let, což zhruba odpovídá délce provozu 20 – 30 tisíc hodin.
Můžete si zvolit barvu světla
Dříve jsme byli odkázáni na omezený odstín vyzařované barvy, která odpovídala studené bílé. Ta se výborně hodila k psacímu stolu nebo nad kuchyňskou linku, kde je žádoucí udržet pozornost při práci, ale nic takového není ideální do obývacího pokoje a do ložnice, tedy všude tam, kde se chystáme zvolnit a relaxovat. Dnes se sortiment kompaktních zářivek rozšířil i o teplou bílou, takže nemusíme litovat, že už ve svítidle nemáme zašroubovanou klasickou žárovku s wolframovým vláknem.
